Kuli kuli za doprovodu slovenské fujary (15.8.2009)

Předčítání jídelníčku

Po dlouhých přípravách a nejasnostech, zda se poslední kuli 2. kola uskuteční jsme se sešli, bohužel již v menším počtu, 15.8.2009 v 17.30 na Velvarské. Po četných zkušenostech s dochvilností nejmenovaných členů společenstva GPSC, byla zvolena drastická Entrance Policy. Do útrob dějiště kuli kuli budou vpuštěni účastníci pouze najednou. Ač jsme opakovaně na tuto Policy upozorňovali, MArtin se tvářil hodně nevěřícně, když jsme vpustili pouze Peťu s malým Maťkem (ženy s kojenci měly z Policy výjimku) a jeho jsme nechali stát před domem. Naštěstí zbytek jedlíků na sebe nenechal dlouho čekat a po cca 5 minutách se i Martin dočkal vstupu.
Menu bylo prezentováno za doprovodu originální Slovenské fujary, do které jsme se Zdenkou fučeli na střídačku. Plánovány a i zkonzumovány byly následující dobrůtky:

  1. Úvod zo Zázrivej aneb sýra není nikdy dost (Parenica, Oštiepok, Korbáčiky, Čerstvý ovčí sýr a pro ty co nemají rádi sýr je tu pravá domácí klobáska uja Breznoščáka). Úvodní variace byly doplněny spoustou dobrot okolo, jako například kozími rohy od tatranských kozlů;
  2. Kapustnica nekapustnica (krize je krize a surovin je čím dále tím méně)
  3. Halušky s bryndzou
  4. Halušky se slaninou
  5. Živáňská z popela (snad nám ten ohínek pan domácí odpustí)
  6. Pirohy so slivkovym lekvarom a prezlami Dále …

Vašíkův double check Radovanovy výstroje (28. 4. 2009)

V úterý ráno Vašík vtrhl v sedm ráno do Radovanova pokoje se slovy „Radovánku vstávej, musíme kontrolovat výstroj“. S vysokou mírou nadsázky, ale za to o to pečlivěji, kontroloval Vašík každou součást Radovanovy výstroje. Když všem hlásil, že nenastane žádný problém a chlubil se tím, že jeho svěřenec byl připraven jako první, doběhl již rozjeté auto jeden z pomocníků a nabízel zapomenuté botičky. Můžete třikrát hádat, kdo opět něco zapomněl :-). Dvojitá kontrola byla prd platná, ale o to bylo na korbě náklaďáčku, za kterým byla zapřáhnuta naše loď, veseleji.
Na ponoru jsme měli krásnou viditelnost, ale zástupy black tipů bohužel nedoplnil žádný tiger shark. Walter nám vysvětloval, že žraloci operují v oblasti kolem pobřeží, a že pokud proudy směřují od pobřeží na otevřený oceán – tak jako dnes – tak je pro žraloky velmi těžké návnadu ucítit.
Walter rumploval pod vodou s bubnem od pračky jako no život a černo-cípí předváděli velkolepou show.
Odpoledne jsme s Patou vyrazili na golfík, ale bohužel slibované levé hole v klubu připraveny nebyly. Trošku jsme si zanadávali a nechali si poradit, kam se dá jet jinam. V druhém hřišti to nejprve také nevypadalo s levými holemi moc nadějně, ale nakonec někde nějaký set vyškrábli. Krásné výhledy na oceán a perfektně upravené hřiště bohužel nedoplnila kvalitní hra, ale i tak to stálo za to.
U pivka v golfové klubovně jsme si všimli tabule s nejlepšími výsledky aktuálního měsíce. Pata se svým výkonem 61 ran zařadil v měsíci dubnu na krásné druhé místo. Když jsme po barmanovi chtěli, aby na tabuli dopsal Patovo jméno, tak nám se sarkastickým úsměvem odvětil, že výsledky nejsou za devět jamek, což jsme hráli mi, ale za 18 :-). No tak holt příště trošku přidáme :-).

JJ (Fotogalerie)

Šťastný ponor se dvěma tygřími krasavci (27. 4. 2009)

V pondělí jsme po nedělním nevydařeném potápění vyrazili na moře jak pes na slaninu. Počasí bylo průměrné. Oťas naštěstí vydyndlal na Walterovi něco jako kynedryl, což nás všechny ušetřilo od nechtěné podívané :-).

Když jsme nastupovali na loď, tak se ozval Radovan. „Nevím jak je to možné, ale já nemám lahev se žaketem a automatikou“. Všichni vybuchli smíchy a kroutili hlavami. Každý už někdy něco zapomněl, ale nikdy se nikomu nepodařilo zapomenout to největší, nejtěžší a nejdůležitější – lahev se žaketem a regulátorem. Nejvíce pohoršen byl jako vždy Vašík, který se iniciativně nahlásil na další den do funkce kontrolora Radovanovy výstroje. Walterovi trvala otočka autem na základnu pro chybějící lahev cca 40 minut.

Krmení pro rybičky

Dále …

Neexistující vrak a mistrovství JAR v golfu (26. 4. 2009)

Proti protestům všem se na ranní ponor vyráželo už v 6.50. Ti co ráno budili celou čtvrť prezentací písně „Vysoký jalovec“ se k výpravě nepřidali, což jsme jim později záviděli.
Waltra nahradil pro dnešek jiný divemaster, který vypadal značně opotřebovaně. Drogy, alkohol a 400 ponorů ročně udělali své. Pod vodu s námi ani nakonec nešel a místo sebe, s výmluvou na nemocné uši, poslal syna Walterovy ženy. Dokonce jsme jeli i menší lodí než včera.

Walterova loď,
kterou jezdíme na žraloky

Dále …