Po úterním nepovedeném Vašíkově double checku Radovanovy výstroje Vašík ještě přitvrdil a kontrolu prováděl opravdu důkladně. Zatím však Radovan s Waltrem realizoval plán, který jsme zosnovali předcházející večer u krvavého steaku.
|
|
|
Protagonisté Radovanovy Pomsty  |
||
V úterý ráno Vašík vtrhl v sedm ráno do Radovanova pokoje se slovy „Radovánku vstávej, musíme kontrolovat výstroj“. S vysokou mírou nadsázky, ale za to o to pečlivěji, kontroloval Vašík každou součást Radovanovy výstroje. Když všem hlásil, že nenastane žádný problém a chlubil se tím, že jeho svěřenec byl připraven jako první, doběhl již rozjeté auto jeden z pomocníků a nabízel zapomenuté botičky. Můžete třikrát hádat, kdo opět něco zapomněl :-). Dvojitá kontrola byla prd platná, ale o to bylo na korbě náklaďáčku, za kterým byla zapřáhnuta naše loď, veseleji.
Na ponoru jsme měli krásnou viditelnost, ale zástupy black tipů bohužel nedoplnil žádný tiger shark. Walter nám vysvětloval, že žraloci operují v oblasti kolem pobřeží, a že pokud proudy směřují od pobřeží na otevřený oceán – tak jako dnes – tak je pro žraloky velmi těžké návnadu ucítit.
Walter rumploval pod vodou s bubnem od pračky jako no život a černo-cípí předváděli velkolepou show.
Odpoledne jsme s Patou vyrazili na golfík, ale bohužel slibované levé hole v klubu připraveny nebyly. Trošku jsme si zanadávali a nechali si poradit, kam se dá jet jinam. V druhém hřišti to nejprve také nevypadalo s levými holemi moc nadějně, ale nakonec někde nějaký set vyškrábli. Krásné výhledy na oceán a perfektně upravené hřiště bohužel nedoplnila kvalitní hra, ale i tak to stálo za to.
U pivka v golfové klubovně jsme si všimli tabule s nejlepšími výsledky aktuálního měsíce. Pata se svým výkonem 61 ran zařadil v měsíci dubnu na krásné druhé místo. Když jsme po barmanovi chtěli, aby na tabuli dopsal Patovo jméno, tak nám se sarkastickým úsměvem odvětil, že výsledky nejsou za devět jamek, což jsme hráli mi, ale za 18 :-). No tak holt příště trošku přidáme :-).
V pondělí jsme po nedělním nevydařeném potápění vyrazili na moře jak pes na slaninu. Počasí bylo průměrné. Oťas naštěstí vydyndlal na Walterovi něco jako kynedryl, což nás všechny ušetřilo od nechtěné podívané :-).
Když jsme nastupovali na loď, tak se ozval Radovan. „Nevím jak je to možné, ale já nemám lahev se žaketem a automatikou“. Všichni vybuchli smíchy a kroutili hlavami. Každý už někdy něco zapomněl, ale nikdy se nikomu nepodařilo zapomenout to největší, nejtěžší a nejdůležitější – lahev se žaketem a regulátorem. Nejvíce pohoršen byl jako vždy Vašík, který se iniciativně nahlásil na další den do funkce kontrolora Radovanovy výstroje. Walterovi trvala otočka autem na základnu pro chybějící lahev cca 40 minut.
|
|
|
| Krmení pro rybičky | ||
Proti protestům všem se na ranní ponor vyráželo už v 6.50. Ti co ráno budili celou čtvrť prezentací písně „Vysoký jalovec“ se k výpravě nepřidali, což jsme jim později záviděli.
Waltra nahradil pro dnešek jiný divemaster, který vypadal značně opotřebovaně. Drogy, alkohol a 400 ponorů ročně udělali své. Pod vodu s námi ani nakonec nešel a místo sebe, s výmluvou na nemocné uši, poslal syna Walterovy ženy. Dokonce jsme jeli i menší lodí než včera.
|
|
| Walterova loď, kterou jezdíme na žraloky |
|
První ponor obvykle bývá jednoduchý, zaměřený na seštelování výstroje a zátěže. Walter (ten z Jarůňkovi knihy) nám ráno oznámil, že vyrážíme hned první den na Tigra. Všichni trochu znejistěli, ale nezaváhal nikdo. Na člunu jsme nafasovali vesty. Všichni se rozhlíželi, co to má znamenat, ale jakmile jsme povyjeli z poza-mostu a uviděli příbojové vlny, které bylo nutné s malým člunem, tak jsme pochopili. Walter několikrát zkušeně zakroužil, aby si našel vhodné místo, dal plný plyn a několika mohutnými skoky jsme se dostali za příboj. Tam nám odebral vesty a řekl, že to nejnebezpečnější máme už za sebou.
|
|
|
| Oceanic Black Tip Shark | ||
Na místo ponoru jsme jeli asi jen 20 min. To však bylo dost na to, aby se Oťas stačil vyzvracet z podoby. No nevypadal dobře. Dále …