Fuerteventura 2010 – Diel 1. – Sobota 3. 7. príchod

Cesta do nemeckého Lipska prebehla bez problémov a prvý hic sme si vychutnali na parkovisku na letisku čakajúc na letiskový shuttle. Nikde nikoho, takže prvé cestovné stresy sa začínali… Rýchlo sme ich však v tak vyspelej kapitalistickej zemi zahnali spomienkou na trampoty cestovania v Kambodži a Laose a to nás hneď ukludnilo.. Busík s nabručaným Helmutom však dorazil na minutu presne… a tak sa vezieme..

Letisko v Lipsku je krásne malé a tak máte pocit, že jediný odbavený let v ten deň je ten Váš. Taký private let :-) Teda až na tie desiatky Helmutov, čo s Vami čakajú na odbavenie. Neprítomnosť českých a slovenských turistov, tzv. „ceprov“ nám však začína byť viac ako sympatická… Hlavne po dvoch pivkách v letištných baríkoch… sme správny česko-slovenský cestovateľský tandem …. :-) Dále …

Fuerteventura 2010

Neviem, či je to cestopis. Asi nie.. Nazvime to skor “dovolenkopis”. Sú to naše zápisky z dovolenky spísané pre nás, aby sme mohli spomínať. A sú spísané i pre Vás, všetkých našich blízkych, rodinu i známych, aby ste mohli i Vy ochutnať trochu z našej letnej cesty na Kanáry. Nenájdete tu detailné cestovateľské rady ako zo sprievodcu, ani tipy na “naj pláže… Ale i tak veríme, že po prečítaní nášho prvého dovolenkopisu sa s Vami podelíme o nádherné pocity a zážitky… a možno.. možno Vás ním dokonca presvedčíme Fuerteventuru jedného dňa navštíviť. Ak sa tak stane, úkol nášho dovolenkopisu splněn… :-)

Zdenička, Jandía Beach, 11. 07. 2010

Dále …

Středověké Dětenice (9.1.2010)

Jak již u nás bývá zvykem, rozhodli jsme se na poslední chvíli, a na doporučení mnoha známých a kamarádů jsme vyrazili Do Dětenic. Kromě návštěvy Středovéké krčmy jsme si program obohatili přespáním ve Středověkém hotelu, který není otevřen ještě ani měsíc.

Středověká krčma

Nechybělo tomu nic – od „pozdrav pánbů“ se hlášky táhly skrz „co budeš žrát panáčku“ až po „budeš platit zlaťáky nebo kouzelnou kartičkou“. Svítilo se zásadně svíčkami a pro silné nátury, zejména pokud byly zataženy do „hry“, bylo vymítání ďábla z čarodějnice. Zajímavé bylo, že jakmile se začal vykonavatel boží vůle porozhlížet po lokálu a hledat ženu smrdící sírou a smilnící s ďáblem, všichni chlapi ihned nabízeli své zaručeně pravé čarodějnice :-).

Středověký hotel

Hotýlek stál také za to. Moderní splachovací suchý záchod, konev místo sprchy a duchny jako u babičky. Prostě krása.

JJ

PS: více foteček je jako pravidelně ve fotogalerii.
PSS: linky na Středověkou krčmu a Středověký hotel.

GPSC na ledovci (3.1.2010)

Neskutečné se stalo skutkem !!!
Po téměř šesti letech vyrazilo GPSC opět na Tyrolský ledovec Hintertux.

2004 vs. 2010
Kuba má stejné přeskáče, Martin má stejnou bundu, JJ má stejné kalhoty,
Brady má novou helmu

Bohužel tetokrát se nepřidal Džouns, ale 80% účast je i tak dobrá. Po vzoru rychlého rozhodnutí jsme vyrazili v sobotu odpoledne, v něděli si zalyžovali a večer drandili zpět. Za zajímavé okamžiky bych označil zejména:

  • Podařilo se nám domluvit a vyrazit (první a poslední poslední výprava obdobného charakteru se konala v březnu 2004).
  • Martin vyrazil za zábavou s noclehem bez Peti poprvé od 1.ho Čermáčkovic otěhotnění.
  • Po cestě tam na dálnici D5, právě když jsme předjížděli kamion, upadla předjížděnému kamionu 2 kola. Martin zareagoval bravůrně. 1. upadlé kolo nás nechal předjet a posunout se vlevo ke svodidlům. Pak prudce přidal (ano, i Martin občas prudce přidává :-) ) a prosvitěl mezi jedním kolem od kamionu kutálejícím se po naší levé straně, jedním kolem od kamionu kutálejícím se po středové dělící čáře a kamionem v pravém pruhu, od kterého se valil vodobád jisker. Žůžo dobrodrůžo. Za námi jsme ještě viděli, jak kola poskakují několik metrů nad dálnicí.
  • Na spáteční cestě jsme stratili dálnici pod sněhem.
  • Ve 3.250 bylo -24°C, ve 2.660 -21°C, vítr.
  • Málem jsem zapoměl, Kubajzovi, který se svou nafukovací bundou zakládá na perfektním vybavení, řekl pán v půjčovně lyží pod ledovcem, že by měl co nejrychleji napsat ježížkovi, aby mu nadělil náhradu za jeho krásně fialové přeskáče :-). Kubajz nejprve dělal, že nerozumí, ale při třetím opakování pánovou plynou angličtinou a našem záchvatu smíchu na celý obchod rezignoval a se smutným výrazem a hlavně výrazem nepochopení odcházel od pultíku. Celou cestu na kopec pak kroutil hlavou a ptal se nás, jestli chápame, co se pánovi nelýbilo na jeho fialových, super luxusních přeskáčích, starých cca 10 let :-).

Toť vše, ať se zase společně, včetně Džounse, někam brzo vypravíme. Třeba na Brčálník :-)

JJ

PS: Pár foteček z AjFounu najdete ve fotogalerii.

Rychlé rozhodnutí = dobré rozhodnutí, aneb Hintertux na poslední chvíli (27.12.2009)

Už to vypadalo, že se mi před silvestrem nepodaří obout mé nové skie. A v tu, na druhý svátek vánoční, se mi v hlavě zrodil nápad, že mi vlastně nic nebrání :-). Zdenka byla na Sliovensku, mamča v práci, jsem prostě slaměný vdovec se vším všudy. Obvolal jsem pár známých a kámošů, nicméně dostatečně na hlavu jako já byl jen Oťas. V 6.00 (večer) jsme tedy měli pohromadě naši dvoučlenou partičku; v 6.30 jsme měli zajištěné ubytko ve Finkenbergu; v 7.00 jsem už večeřel na mekáči; v 7.45 jsme vyráželi od Oťase z Radotína směr Rakousko. Chvilku jsem musel na Oťíka čekat, jelikož si prý musel plnit své „manželské“ povinnosti (asi musel s odpadky :-)).

Otík a já na ledovci poprvé

Dále …